7
Zář

O pivě

Tento článek publikoval: Milan Kabrna a je v kategorii: O Pivě

Pivo je kvašený slabě alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek, který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení.

Pivo je vařeno již od nepaměti a v současnosti je velmi složité určit první místo, kde bylo pivo vařeno. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně před 7 tisíci lety př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.

V současnosti je pivo konzumováno převážně v zemích střední Evropy, kde má jeho výroba a konzumace dlouholetou tradici. Mimo tuto oblast má pivo silnou tradici také na Britských ostrovech. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu.

Základní rozdělení piva dle způsobu kvašení

Spontánně kvašená piva

V historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v některých částech Francie a Nizozemí.

Lambik
pivo původem z Belgie, které chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut. Vaří se hlavně od podzimu do jara, protože přes léto by získal mnoho nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích.
Gueuze
jedná se o řezaný lambik vzniklý smíšením mladých a starých piv zmiňovaného typu. Popisuje se jako pivo jiskřivé, ostrostí připomínající víno, které může obsahovat stopy rebarborové příchuti.
Kriek
jedná se o třešňový lambik, který má mandlovou příchuť.
Frambozen
jedná se o malinový lambik, který se servíruje v šampuskách.
Faro
jedná se o sladkou verzi lambiku, které se podává chlazený na sklepní teplotu.

Svrchně kvašená piva

Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15 až 20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae či za pomoci spontánního kvašení vlivem mikroflóry mléčných či octových bakterií. Využívá se k výrobě veškerých pšeničných piv. Samotné kvašení trvá nejdéle tři až čtyři dny. Vznikající kvasnice jsou z hladiny kádě sbírány a zkvašená mladina se následně ukládá do sudů a nebo do tanků, kde dozrává za přirozené či sklepní teploty po dobu několika dní až měsíce.

K obvyklému problému svrchrního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.

Ale
svrchně kvašené pivo, které má výrazně ovocné aroma, pocházející z relativně rychlého kvašení za tepla při postupném dodávání různých druhů kvasnic, původně nechmelené pivo. Existuje celá řada druhů.
Pšeničné
piva se silnou intenzitou vůně a chuti, se silným řízem a plností a s nízkou intenzitou hořkosti jemného charakteru.
Stout
jedná se o hutné pivo černé barvy, které je vyráběno hlavně v Británii. Často se podává nechlazené.
Porter
jedná se o tmavé pivo s barvou až do černa, které je původně z Londýna. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13&;nbsp;°C.
Trappist
je silné kvasnicové pivo původem z Belgie a Nizozemí, kde bylo připravováno trapistickými mnichy. Zajímavostí je, že se neskladuje chlazené.

Spodně kvašená piva

Spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8 až 14 °C. Kvašení se zúčastní kvasinky z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum.

Pils
prvotřídní světlý ležák s chmelovou chutí, který se podává chlazený na teplotu 7 až 9 °C.
Bock
silný ležák, který se podává pro zahřátí v kameninových půllitrech. Servíruje se při teplotě 9 °C.
Märzen
středně silný ležák se sladovou vůní. Servíruje se při teplotě 9 °C. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během Oktoberfestu.
Piva bavorského typu
vyrábějí se z mnichovských sladů s přísadou barvicích sladů ve dvou odstínech – tmavě rubínové a tmavohnědé (např. Flekovské 13%). Vyznačují se vysokým podílem extraktu, výraznou chmelovou hořkostí a hustou, trvalou pěnou. Jsou to silná piva, plné sladovo-chmelové chuti.

Zdroj informací: autor článku, Wikipedia, členové a přátelé Memorálu Matěje Kuděje a členové První Pivní Extraligy.