12
Sep

Pátrání po skutečné trase eskorty se Švejkem

Tento článek publikoval: Milan Kabrna a je v kategorii: 10. KAPITOLA

Jak známo, Memoriál Matěje Kuděje opírá se svými pravidly o 10. kapitolu prvního dílu knihy: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tato kapitola je v románu poměrně dobře definována a  místopisně popsána. Pojednává o tom, kterak Švejka vede eskorta k polnímu kurátovi Katzovi. Na základě digitálního zpracování dobových dokumentů Městské knihovny v Praze, detailní četby této kapitoly a v neposlední řadě s přispěním mnoha dalších zdrojů, vznikl tento článek.

Start eskorty

Podle dokumentů Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstní (MKP) a s výborným místopisem Jaroslava Haška lze jednoduše definovat cestu, kterou eskorta se Švejkem absolvovala. MKP ve svém digitalizovaném dokumentu: Samosprávné, zeměpanské, soudní, vojenské, duchovní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, a společnosti, časopisy, spolky a jiná zavedení uvádí, že C.a K. vojenské posádkové vězení, čili garnison, byl na Hradčanech v Kapucínské ulici č.2. Na stejné adrese, tedy Kapucínská ulice č.p. 2,  byl rovněž i C. a K. vojenský soud.

kapucinska

Kapucínská ulice č.p. 2, Praha Hradčany

C.a K. vojenské posádkové vězení čili garnison a C. a K. vojenský soud

C.a K. vojenské posádkové vězení čili garnison a C. a K. vojenský soud

Začátek trasy, je tedy naprosto jasný. Eskorta vycházela z Kapucínské ulice, č.p. 2.

Trasa eskorty

Při hledání ulic a hospod, kterými eskorta Švejka vede, držme se Haškova místopisu v románu. První zmínka je ještě z Malé strany: „První promluvil na Švejka malý tlustý. Byli právě na Malé Straně dole pod podloubím.“ Další místopis se týká Karlova mostu: „Šli přes Karlův most za naprostého mlčení. V Karlově ulici promluvil opět malý tlustý na Švejka.“ Protože až po Karlově ulici následuje místo, kde Švejk vezme patrolu poprvé do hospody, je jisté, že před Kalovým mostem, tedy na Malé straně v hospodě nebyli!

První hospoda, kam Švejk své strážce zavedl byla „Na Kuklíku“: „Pojďme na Kuklík,  vybízel Švejk, kvéry si dáte do kuchyně, hostinský Serabona je Sokol, toho se nemusíte bát.“ V publikaci Zmizelá Praha se o restauraci Na Kuklíku také píše. Dům stál na rohu Petrského náměstí a Zlatnické ulice a měl č.p. 1130-II. Dům měl renesanční jádro a barokně upravenou fasádu. Foto je okolo roku 1920, kdy zde bylo  na vývěsním štítě napsáno „Restaurace  Viléma Srpa“. Dům byl zbořen roku 1929. Jméno hostinského Serabony se bohužel v žádných dokumentech neuvádí.

kuklik

Hospoda "Na Kuklíku" na rohu Petrského náměstí a Zlatnické ulice č.p. 1130-II

Další potvrzenou zastávkou, je kavárna za Florencí: „Stavili se za Florencí v malé kavárničce, kde tlustý prodal své stříbrné hodinky, aby se mohli ještě dále veselit …Odtamtud už je Švejk vedl pod paždí … Po nadlidském úsilí a namáhání podařilo se Švejkovi přivléct je k domu v Královské třídě, kde bydlel polní kurát.“ Přesné místo kavárny na Florenci není známo. Ale protože Florenc je kousek za Masarykovím nádražím, lze předpokládat, že jich v okolí bylo mnoho.

Autobusové nádraží Praha Florenc těsně po II. světové válce

Autobusové nádraží Praha Florenc těsně po II. světové válce

Autobusové nádraží Praha Florenc kolem roku 1960

Autobusové nádraží Praha Florenc kolem roku 1960

Cíl eskorty

Cílem trasy eskorty je soukromý byt Feldkuráta Katze, který byl v Karlíně: „A tak šli do Karlína, do bytu polního kuráta.“ Tento byt se zcela určitě nacházel v Karlíně na Královské třídě, dnes Sokolovské. Bohužel v románu se neuvádí naprosto přesné místo, ale lze předpokládat, že Katz, povaha líná a pohodlná, bydlel někde poblíž  Karlínských – Ferdinandových kasáren, kam určitě docházel.

Podle MKP a vojenského adresáře z roku 1906, sídlil Mateřský útvar Josefa Švejka právě ve Ferdinandových kasárnách na Palackého třídě v Karlíně. Byl to C.a K. český pěší pluk polního zbrojmistra Huberta rytíře Czibulky č. 91. Mimochodem barva výložek byla papouškově zelená, knoflíky žluté. V Karlíně bylo plukovní velitelství, štáb, 2. a 3. prapor. 4. prapor byl v Českých Budějovicích a 1. prapor v Budvě (dříve Jižní Dalmácie, dnes republika Černá Hora)

91_3

MKP - C.a K. český pěší pluk polního zbrojmistra Huberta rytíře Czibulky č. 91

Ferdinandovy kasárna

Ferdinandovy kasárna na Královské třídě v Karlíně

karlinKralovská

Královská třída v Karlíně v době Feldkuráta Katze

V románu se autor J. Hašek nezmiňuje kolika hospodami eskorta se Švejkem prošla, nicméně můžeme věřit výše uvedeným důkazům, že to byli právě jen tyto dvě zastávky. Jak známo, Švejk byl rovněž povaha lenivá, a když už se někde bavil s všelijakou dobrou společností, nebylo důvodu a síly, která by ho přinutila jít jinam.

Pro následné samostudium doporučuji projít TENTO VOJENSKÝ ADRESÁŘ, případně TUTO MAPU, kde se dozvíte více o vojenském rozdělení v Praze a o cestách Švejkových po Praze.

Zdroj: Jaroslav Šerák http://www.serak.cz/Svejk/